ROZHOVOR
Golf Clap: "Lidi používají desky jako nástroj pro rozdělení scény..."
Americká dvojice Hugh Cleal a Bryan Jones vystupující jako Golf Clap se představí 20. května v Praze. Od světa golfových polo triček, které jsou takovým jejich vtípkem, jsme probrali jejich současné i minulé projekty, ale i Wattie Greena nebo Kerriho Chandlera. Za své úsilí si získali respekt komunity, ale současně prokázali i cit na hledání talentů ať už jako promotéři (jejich domovský Grasshopper v Detroitu) nebo jako majitelé labelu (Country Club Disco). V jejich zvuku se mísí vlivy Chicaga (Bryan) a Detroitu (Hugh).
Proč jste se pojmenovali právě Golf Clap? Má to něco do činění s potleskem na golfu a tajnou závislostí na něm? Nebo jenom rádi chodíte v golfových šortkách a polo tričkách?
Termín "golf clap" se používal jako výraz opravdového ocenění. Kdybychom to měli dát do perspektivy, nejdříve jsou ovace ve stoje, potlesk a pak golfový potlesk. Ani jeden nejsme nějací blázni do sportu. Minulý rok Hugh trochu hrál, ale je to celkem těžký sport a už tak nevíme oba co dřív...
Vím, že jste se nejdříve potkali online. Jak dlouho se znáte a co jste dělali před tím, než jste založili Golf Clap?
Hugh: Nejdříve jsme oba měli své vlastní projekty, díky kterým jsme se skrze label Coyote Cuts poznali. Zhruba během roku začal Bryan víc a víc jezdit za mnou do Detroitu, až tady nakonec zůstal. Takhle nějak tedy vznikl projekt Golf Clap.
Oba dva jste trochu přesedlali k deep bass muzice. Co vás k tomu vedlo?
Hugh: Asi k tomu přispělo to, co je v současnosti moderní a co nutí dneska lidi tancovat. Chtěli jsme zůstat věrni našim house kořenům, ale dát tomu trochu říz. Hodně dětí dneska vyrůstá na základech dubstepu nebo trapu, a tak se zdá, že právě basa vyplňuje mezeru mezi těmito dvěma světy.
Bryan: Já si vzpomínám, jak to začalo... Hráli jsme jednou trochu pomaleji a deep a potom, když se klub naplnil, jsme zařadili nějakou věc ála Low Steppa, a lidi z toho byli falt u vytržení! A tak jsme postupně začali hrát právě takhle. Mám rád věci ze všech subžánrů house music a techna, takže se snažím z mé sbírky hrát tak, aby se to lidem líbilo...
Mám dost věcí z Coyote Cuts a i v Pekelnym Baru máme rádi Wattie Greena, který byl s tímto labelem také spojován. Jak se vám ho povedlo objevit a dostat pod svá křídla?
Hugh: Teď jsem se musel trochu zamyslet, jak jsem vlastně Wattieho potkal... Myslím, že jsem slyšel pár jeho prvních tracků a prostě jsem ho ulovil někde na netu a stali se z nás dobří přátelé. Zrovna minulý týden jsme se viděli v Nashvillu a byl to vážně skvěle strávený čas!
Bryan: Díky němu jsme se poznali s Hughem. Dost se mi líbila Wattieho hudba a taky jsem něco tvořil pro Coyote Cuts, který Hugh a Wattie vedli.
Hugh je z Detroitu, a proto bys nám mohl říci, jak se místní scéna, která dala světu techno, v posledních letech vyvíjela...
Hugh: Mám to štěstí, že vidím několik generací, které v této tradici pokračují, a měl jsem ještě větší štěstí, že jsem mohl zažít některé z akcí, které ovlivnily detroitský underground dneška. Každá generace přinesla inovace a zlepšení té předchozí. Řekl bych, že Detroit byl a bude jedním z nejlepších míst pro hudbu. Myslím, že využití technologií budoucnosti je klíčem k růstu, nehledě na to, kde se vyskytujete...
Bryane, ty jsi naopak strávil hodně času v Chicagu, takže myslím, že to na tvém hudebním apetitu také zanechalo stopy... A kde vlastně dělají lepší pizzu?
Bryan: Původně jsem z Indiany (asi 3 až 4 hodiny autem z Chicaga a 3 hodiny z Detroitu), ale nejdříve jsem chodil na akce v Chicagu, protože jsem byl doslova posedlý tamější house music. Ze začátku jsem poslouchal filter disco house, potom jsem začal pomalu oceňovat ostatní subžánry house music a techna. Když jsem přišel do Detroitu, mělo to na mou hudbu velký vliv! Třeba jsem tam hrál a bylo poznat, jak místní publikum jazz, disco a house s vokály příliš neberou... Není to tak, že se musí v Detroitu pořád hrát techno, ale obecně řečeno to mají rádi víc syrovější. S každým dalším hraním jsem vypozoroval, co mají místní rádi. A co se týká pizzy, tak v obou městech je dělají výborné. Každopádně jak je Chicago větší, je tam víc míst, kam na ni zajít.
Slyšel jsem, že vaše hudba může být inspirací pro after party. Proto jste udělali 24 hodinový mix?
Hugh: Máme rádi široký záběr, ale naše nejoblíbenější akce bývají až v ranních hodinách a to jen pro pár přátel. Vždycky jde o památné noci!
Bryan: Nejdříve jsem hledal skrze Google, jak dlouhý mix se dá nahrát na SoundCloud. Zjistil jsem, že je to 6 hodin a 45 minut. Tak jsme nejprve udělali deep house set 6:45. Nedávali jsme tam moc vokálů nebo prvků, které se rychle ohrají. Chtěl jsem mix, který si můžete nechat v autě týdny nebo měsíce. Poté, co jsme ho nahráli, nás pozvali na vyhlášený festival Movement v Detroitu. Proto jsme chtěli udělat něco bláznivého, abychom získali pozornost. Museli jsme nahrát čtyři zvláštní soubory po šesti hodinách jako playlist (bohužel nám jednu část odstranili). Byla to sranda, ale jen málo lidí vydrží první část, natož celé čtyři. :)
Váš label Country Club Disco vydává i na vinylu. Co říkáte na znovuvzkříšení vinylů? Hrajete v současné době desky i po klubech?
Hugh: Máme rádi desky a vždycky jsme chtěli nabídnout hudbu na všech možných formátech. Určitě se teď vinyl vrací, ale je trochu mimo, když spousta lidí používá desky jako nástroj na rozdělení scény a ne na její spojování.
Bryan: Když jsme začínali, tak jsme oba dva hráli z desek. Na DJingu mě baví možnost hrát svoje zrovna oblíbené písničky lidem na parketu. Když bychom hráli z desek, nemohli bychom hrát ty nejnovější pecky, ze kterých jsme zrovna tolik nadšeni. Ve skutečnosti prakticky nic z toho, co právě hráváme skrze digitál. Také rádi hodně loopujeme a efektujeme, takže by se dalo říct, že takto vlastně vznikají i nové verze našich skladeb. K hraní tedy používáme CD přehrávače.
Jaké máte plány s labelem?
Bryan: Jsme hodně nadšení z toho, co na labelu právě připravujeme. Najali jsme nového manažera z Velké Británie, který nám ulevil s administrativní zátěží, abychom se mohli více soustředit na samotné hledání hudby pro náš label. Máme teď plný list nejrůznějších projektů až do léta a také se teď víc soustředíme na "uptempo a techy věci". Můžete se těšit na novou muziku od těchto interpretů: DJOKO & Luca Secco, Dennis Quin, Coeus, Jafunk, MRJ, Skapes a spoustu dalších. Také máme nachystané nějaké kompilace, které připravili Andres, Bit Funk, Catchment a další...
Jste velmi zaneprázdnění DJs a hrajete skoro každý víkend už několik let (asi 150 hraní jste měli v roce 2014). Jaké máte nejoblíbenější kluby nebo akce?
Hugh: Output v New Yorku je už dlouho celkově tím nejlepším místem, kde jsme za poslední roky hráli. Na všechno od produkčního, zaměstnance, zvuk, až po samotné návštěvníky nemohu říct nic špatného. Určitě musíme zmínit i Mean Red v New Yorku, kam se moc rádi vracíme!
Bryan: Musím souhlasit a napadají mě i další prima místa, kde jsme rádi hráli. Třeba Sound v Los Angeles, Vinyl v Denveru a Primary v Chicagu.
Ve svém domovském podniku Grasshopper v Detroitu neděláte jenom DJe, ale jste zodpovědni i za dramaturgii klubu. Do relativně malého prostoru domlouváte velká esa. Jak obě dvě role produkčních a DJů zvládáte?
Hugh: Ve zkratce, to nevedu já, ono samo to vede mě... Během dne není dostatek času zvládnout naplno obě práce, takže se spoléhám na skvělý tým, který mé nápady realizuje...
Jste známí i jako dobří promotéři... Můžete se s námi podělit o ten hlavní rozdíl mezi vámi a běžným promotérem, který s akcí sotva poplatí náklady?
Hugh: Tím klíčem k úspěchu jsou zkušenosti... Neznám v téhle branži moc lidí, co by začali hned ze startu skvěle. Neexistuje nic, co by tě pro pořádání akcí připravilo. Tolik se toho může pokazit. Nezáleží na počtu akcí, které uspořádáš, vždycky se vynoří něco nového.
Bryan: Ohledně těch zkušeností souhlasím. Čím více toho uspořádáte, tím to bude v budoucnu lepší.
Jedním z vašich promotérských snů byl Kerri Chandler, se kterým zrovna máte o víkendu akci. Jaké jsou vaše další tipy na headlinery?
Hugh: To už je podruhé, kdy tady Kerri bude (což je opět splněný sen). Co se týká budoucích vystoupení, uvidíme, kdo se objeví. Ohledně nakupování talentů je spousta politiky, a není snadné mít každého, koho si zamaneš.
Bryan: Kerri Chandler je jedním z největších profesionálů a legendárních DJs, které jsme kdy měli. Přijde včas na zvukovou zkoušku, má přesný ekvalizér na house, který si dá na odposlech. Je to zvukař, takže ladí i místnost. Dá si půlhodinivou zvukovku, aby si vše nastavil a na cokoliv jsme se ho zeptali, vždy nám co nejsrdečněji odpověděl. Pak hrál prodloužený set, dostal se k mikrofonu a
několikrát lidem děkoval. Bylo vážně skvělé ho tady mít!
A jaké jsou vaše další sny a plány do budoucna?
Hugh: Právě žijeme svůj sen, ale taky by mi nevadilo být bohatý a žít někde na tropickém ostrově.
Bryan: V hudbě se stává spousta bláznivých a nečekaných věcí a já to dělám právě kvůli téhle vzrušující jízdě...
Budete hrát brzy v Praze, a já se vlastně ani nezeptal, zda už jste u nás někdy byli...
Ještě jsme v Praze nebyli, ale slyšeli jsme o ní skvělé věci týkající se lidí, jídla a vaší scény.
Moc se na vás těšíme! Máte pro nás nějaké rady na přípravu?
Pořádně si odpočiňte, vypijte hodně tekutin a pro všechny případy si nechte nějaký kontakt v nouzi na řetízku na krku, nebo na ruce. Brzy se uvidíme!
Ptal se PIF v dubnu 2016.
foto: archiv
Americké duo Golf Clap se historicky poprvé představí v České republice a to 20. května v klubu Pekelnej Bar.