RECENZE

 

Filmová recenze: Vesnice

M. Night Shyamalan přichází se svým pátým filmem, aby představil talent dcery Rona Howarda a předvedl, že hodlá natáčet filmy v prvé řadě podle (a pro) sebe. V lesích žijí Ti, o kterých se nemluví, takže brzy půjde do tuhého.

 

M. Night Shyamalan přichází se svým pátým filmem, aby představil talent dcery Rona Howarda  a předvedl, že hodlá natáčet filmy v prvé řadě podle (a pro) sebe. V lesích žijí Ti, o kterých se nemluví, takže brzy půjde do tuhého.

Walker: "Ivy, snaž se jak nejlépe dovedeš, abys nekřičela..."

Vesnice vypadá jako hezké místo k idylickému životu. V údolí mezi pěknými lesy na loukách porostlých zelenou travou se odehrávají každodenní dramata v životě jedné komunity. Podle oblečení a staveb se dá soudit, že může být tak konec 19. století. Někdo se zamiluje nešťastně, někdo naopak šťastně a občas někdo zemře. Prostě život.

Až na to, že se tenhle život odehrává výhradně na přísně ohraničeném území. Do lesa nesmí nikdo vstoupit, stejně jako nesmí nic z lesa vstoupit na území Vesnice. Z každou další nocí, kdy světla pochodní ozáří úzký pás nikoho, usedne na věži stráž připravená zburcovat celou komunitu, kdyby k porušení křehkého příměří přeci jen došlo.

V takovém případě je zapotřebí urychleně zabednit okna i dveře a celou rodinu schovat v bezpečí temného sklepa. Jako prevenci před tajemnými tvory z neznámých hvozdů - Těmi, o kterých se nemluví, je také dobré zakopat všechno červené. Červená tyhle tvory přitahuje. Červená je špatná (ale modrá je dobrá?).

Za předpokladu, že byste dodržovali všechna tato přikázání, by život v téhle Vesnici neměl být až takový problém. Jenže on se vždycky najde někdo, kdo má pocit, že je třeba zaběhnutý řád pozměnit.

A tak Lucius Hunt (Joaquin Phoenix) udělá pár kroků směrem do lesa. Jeden z Těch, o kterých se nemluví si na oplátku vyrazí do Vesnice, vesničané se počůrají strachy, Lucius svého činu lituje a prakticky by všechno bylo v pořádku, kdyby se o slovo nepřihlásila ještě láska (mrcha jedna) slepé Ivy (Bryce Dallas Howardová).

Horor? Spíše mysteriózní příběh, nezapomeňte, že scénáristou i režisérem v jedné osobě je M. Night Shyamalan, autor Šestého smyslu, Vyvoleného a Znamení. Překvapivá pointa? Ano, někteří se dočkají. Pravdou je, že zatím poslední film Inda, který určitě dovede překvapovat, sklidil značně rozporuplné reakce. A co já? Jsem nadšený!

Pokud se necháte hned na začátku pohltit atmosférou, která se nemusí vůbec stydět ani vedle těch nejvydařenějších hororů, můžete se s klidem bát spolu s Ivy. Shyamalan poměrně razantně mění směr vyprávění, čímž se dříve nepodstatně detaily dostávají do středu všeho dění a naopak.

I ve chvíli, kdy veškeré potenciální napětí odbourá, pracuje s kamerou a hudbou velmi sugestivním způsobem. To v praxi znamená, že vesničané nemusí být nutně jediní, kdo se počůral. Finální pointa pak velmi hezky přirozeně vyplyne z předchozího děje. Žádné: "Prásk! A takhle to je!" Ale pozvolná kulometná palba směřující k zaslouženému konci.

Za to, že jsem šel na Vesnici (vzhledem k některým ohlasům) vyzbrojený skepticismem a nakonec zůstal sedět naprosto bezbranný, Shyamalan hodně vděčí hercům. Výkony Williama Hurta a Sigourney Weaverová (která "jaksi" nepopadla brokovnici a nezačala Ty, o kterých se nemluví eliminovat ve velkém) jsou velmi dobré, ale zcela zaostávají za tím, co předvádí oscarový Adrien Brody (jako šílený Noah), Joaquin Phoenix a především Bryce Dallas Howardová.

Dcera režiséra Rona Howarda roli získala díky tomu, že známější Kirsten Dunstová neměla kvůli pokračováni Spider-Mana čas, a díky Bohu za to! Její vynikající výkon způsobil, že jsem se bál i ve chvíli, kdy vlastně nebylo čeho. A že, stejně jako spousta dalších herců, znám svůj herecký objev tohoto roku.

Pokud se na Vesnici vydáte, neberte si na sebe nic červeného. Cestou domů budete určitě rádi, že jste mě poslechli.

Radim Bartík

Hodnocení: 100%

The Village
USA 2004
scénář: M. Night Shyamalan
režie: M. Night Shyamalan
hrají: Joaquin Phoenix, Bryce Dallas Howard, Adrien Brody, William Hurt, Sigourney Weaver
web: thevillage-movies.go.com


Recenze od Deepdance

Na film Vesnice jsem se těšil opravdu hodně. Podle reklamy a propagace k filmu jsem měl pocit, že s kina půjdu se stejným mrazením v zádech jako například z filmu Kruh. Vše se ovšem nakonec odehrálo trochu jinak, ale svého vytouženého pocitu napětí a tajemna jsem se nakonec stejně dočkal, i když tak trochu jinak než jsem očekával.

To jediné, co by tomuto filmu šlo opravdu vytknout, je špatně orientovaná propagace, která film postavila na úroveň hororových snímků. Pokud budu citovat z jedné oficiální recence řeknu, "... snímek jehož napětí vás zamrazí stejně jako u Kruhu". Bohudík to skutečně není pravda. Celý film spadá spíše do kategorie dramat hodných k hlubokému zamyšlení. Jeho děj je sice postaven na principu napětí, ale divák si má z jeho shlédnutí odnést něco úplně jiného.

Bohužel musím říci, že pokud by byla propagece k filmu pojata tak, aby skutečně odpovídala jeho ději a myšlence, nemusel bych být v kině s množstvím pubescentních osob, které přišli sobě a hlavně svým partnerkám dokázat, že oni strach v kině nemají. Nemusel bych po celou dobu sledování poslouchat chichotání a přiblé hlášky omladiny, která zjevně vůbec nechápala, co se jim příběh na plátně snaží sdělit.

Film Vesnice je kvalitní dramaticky laděný příběh, který vypráví o skupině lidí žíjící v osamění uprostřed lesů plných mystických příšer. Skutečnost je ovšem úplně jiná. Příšery nejsou až tak v lese, jak by film mohl napovídat, ale v lidech, které si tyto příšery vymyslely. Divák má při sledování za úkol na tuto skutečnost přijít dříve, než se do dozví z plátna a dostává k tomu velmi dlouhou řadu indícií.

Příběh vám zde líčit opravdu nechci. Pokud bych tak učinil, musel bych prozradit rozuzlení či vám poskytnout nápovědy v hledání oněch indícií a to bych nerad. Tuto práci ponechám na vás samotných.

Ve filmu má divák možnost sledovat velmi kvalitní výpravu a dějouvou osu. Vše, co jsem na plátně viděl, vypadalo neuvěřitelně realisticky. Příběh nabízí zajímavý pohled na to, jak by mohl vypadat život v historických dobách. Řeč, oblékání, styl pohybů, chování, to vše dává divákovi pocit, že se přenesl do minulosti, která byla v tomto filmu vykreslena velmi povedeně.

Závěrem bych tedy pouze zopakoval. Nechoďte na tento film s přesvědčením, že se budete bát od jeho začátku až do jeho konce a během sledování filmu nebudete muset moc premýšlet. Tento film nepatří do kategorie odpočinkových a nebojím se tvrdit, že je zaměřen spíše na náročnějšího diváka, který chce u jeho sledování přemýšlet a odhadovat další kroky jeho hrdinů.

Deepdance

 
 
 
 

ČLÁNKY AUTORA

 
 
 
 
 
 
 
 

Partnerské linky: festivaly 2016