RECENZE
Hudební recenze: London Electricity – Syncopated City
Pár týdnů po vydání páté řadové desky drum'n'bassového projektu London Elektricity znají všichni singl All Hell Is Breaking Loose, ke kterému na drum'n'bassové poměry vznikl i nečekaně rychle videoklip. Celé to vypadá na album jednoho hitu, jenže je celá deska Syncopated City opravdu tak markantně nevyvážená?
Hned první dojem při poslechu je, že album zní hodně oldschoolově. Což by nebylo u tradicionalistů London Elektricity (LE) až tak překvapivé. Ovšem to by nesmělo znít předposlední album Power Ballads tak našlápnutě. V tomhle ohledu je Syncopated City skokem zpět. Propad vyvažují kvalitní songy, které i přes svou povrchní jednoduchost, fungují. Ale tak nějak jinak.
Uvědomil jsem si to v pražské Akropoli, kdy rezidentní DJ noci Industria Night Santhos pustil v krátkém úseku hned tři skladby ze Syncopated City. Nejvíc zapůsobila singlová All Hell Is Breaking Loose. Nutno poznamenat, že jde zřejmě o největší hit, který kdy Tony Coleman zprodukoval. Lehké orchestrální intro, nabroušené beaty, chytlavé broukání druhých vokalistek a na závěr jam na elektrickou kytaru. Lahůdka. Spíše záležitost pro MTV, ale LE se nikdy nepasovali do zastánců undergroundového drum'n'bassového dogmatismu, takže proč jim to vyčítat.
Díky našlápnutému singlu ostatní skladby postrádají příznačný drive, kterým se LE mohli holedbat až do minulé desky. Popravdě nevím, kde hledat příčiny, protože všechny skladby na Syncopated City jsou vystaveny na jednoduše čitelném základu, ale coby taneční pecky nefungují. Jakoby ve své až vědecké propracovanosti ztratily energii, bez níž se taneční elektronika neobejde.
Z hudby je znát, že Tony Coleman moc dobře ví, jak složit hitovou skladbu, ale při finálním tažení vyhořel. Kde je ten optimismus a pohrávání si s beaty, díky němuž Power Ballads působily tak nadčasově? Kde jsou ty kombinace instrumentálních nástrojů s elektronikou, na něž měli LE patent? Na Syncopated City jich sice pár uvízlo, ale tak málo a potlačených na úkor vokálů a melodií, že někdy už není ani nálada je hledat.
Ale pokud máte výdrž, i přes výše zmíněné můžete mít z alba radost. V jádru je pořád jasně čitelný Colemanův styl a sympatická nekonfliktní atmosféra, jež provází většinu releasů u Hospitalu. LE si jedou pořád ve svém stylu, ovšem sešlápli nohu z plynu a jakoby se zamysleli. Totéž zpomalení a zastavení se potřebují nyní od posluchačů. U drum'n'bassových desek se to nestává často, ale Syncopated City vyzní nejlépe při delších cestách autem.
Anotace:
London Electricity – Syncopated City
Hospital, 2008
www.myspace.com/londonelektricity
www.hospitalrecords.com
Hodnocení:
65 %