RECENZE
Recenze: T.Raumschmiere - Random Noize Session Vol.1
Po několikaletém působení na labelu NovaMute se výstřední Marco 'monstertruck' Haas vrací na značku, kde vydal své vůbec první LP. Návrat k Shitkatapultu ovšem neslaví kdo ví jak pompézní oslavou pro všechny. Jeho nová deska Random Noize Sessions Vol. 1 je mozaikou abstraktní elektroniky, kterou, když už se jí někdo rozhodne okusit, tak jí bude buď z duše nenávidět, anebo ze srdce milovat.
Na electro zpívánky ve stylu "Monstertruckdriver" zapomeňte. Nejen proto, že od té doby uplynula již pěkná řádka let, ale T. Raumschmiere vlastně nikdy pořádně neholdoval takové muzice, která ho ovšem hodně proslavila. Na své nové desce představuje svojí temnější minulost, prý inspirovanou těmi nejlepšími a nejtemnějšími asijskými filmy. Na Random Noize Sessions Vol. 1 si nejvíce na své přijdou milovníci temných ambientních obrazů, nesourodých zvuků a minimalistických postupů, které se, jak sám Marco říká, opírají o tradici Roberta Hooda či Mikea Inka a odkazují na hudbu velikánů jako Coil či Steve Albini.
Název alba napovídá vše, co na něm můžete najít. Nahodilý výběr hřmotů, šumů a zvuků, díl první. Nahodilý proto, protože jejich stáří může být až deset let. Random Noize Session je selekce vybraných a zapomenutých studiových, ale i živě nahraných tracků z období let 1996 až 2005. Na pomoc s finálním masteringem jednotlivých skladeb si Marco přivzal Cristiana Vogela a určitě věděl proč.
Začátek desky se nese v příjemně meditativním duchu, který slovíčku noize z názvu alba zrovna dvakrát nenahrává. Pár hudebních "ruchů" se tu během sedmi minut mihne, ovšem i ty vás z vašeho hudebního výletu do úplně nových dimenzí nenechají rušit. Skladba Radikal Meditation je jedna z těch méně depresivních a tak trochu vyvolává pocit známého rčení klidu před bouří. Pokud by se dalo vůbec uvažovat o nějakém předvoji tohoto alba v podobě singlu, pak váš tip nejspíš nepadne jinam, než na track Die Alte Leier. Singl už je nějaký ten pátek venku, ovšem doporučuji vám poslouchat ho v soukromí. Od lidí nezasvěcených do této hudby vám hrozí posměšky, že vaše deska je poškrábaná a nekvalitní. Ovšem jen vy budete vědět, že za všemi těmi skřípanci a lupanci vězí právě T.Raumschmiere. Navíc v lehce strašidelné atmosféře, jakou nabízí právě skladba Die Alte Leier, se ty neadekvátní zvuky náramně vyjímají.
Po krátké, půlminutové zvukové anomálii, následuje bublající minimalistická óda Wer War Nochma Vermona? v poměrně méně stravitelném provedení, které je pro toto album tolik typické. V další, opět kratičké a docela dusné skladbě Drosophila Matsch na mě dýchá atmosféra elektronického bojiště, na kterém ještě doznívá palba a klidu nedodá ani následující track The Actual Vermona, který se zrovna nemá moc k tomu, aby vám na tvářích vykouzlil úsměvy od ucha k uchu. Nic na této nezaměnitelné atmosféře se nemění ani s další dvojicí skladeb In The Ghetto, která zní jako klapot podkov koní jdoucích po nábřeží a So Leis' Wie Noch Nie. Rovným rytmům na této desce T.Raumschimere příliš neholduje a kromě singlu Die Alte Leier tu skutečně žádný jiný rovný nenajdete. Ale alespoň nějaký hmatatelný rytmus naleznete ve skladbě GrobMotorOmsk (Holz Über Kopf). Korunu tomu všemu nasadí poslední skladba Johannes / Absturz / Klatschen, ze které by určitě měl radost Jack Rozparovač. Kde jinde by on sám chtěl pracovat, než v temném podchodu za ozvěny dopadajících dešťových kapek, které hudbě dokázal T.Raumschmiere tak krásně napodobit.
Tolik záporných hudebních vlastností pohromadě jsem už dlouho neslyšel. Ale nebuďte na omylu. Je to obrovské plus alba Random Noize Session Vol. 1, které vás od prvního momentu obklopí svojí mystičností a zvukovou bohatostí. Naplácat náhodně vybrané zvuky na sebe a říkat o tom, že je to drsný experiment je snadné. T.Raumschmiere ale zvuky neplácá, on je komponuje.
Hodnocení: 85%
T.Raumschmiere - Random Noize Session Vol.1
formát: CD
čas: 44:47
label: Shitkatapult
kat.č.: Strike80cd
info: http://t.raumschmiere.com/, www.shitkatapult.com