REPORT
Report z koncertu Modeselektor od Romana
Opice v nadĹľivotnĂ velikosti se vzpĂná na pĂłdiu, prostorem hĹ™mĂ těžce lámanĂ˝ beat, zpocenĂ taneÄŤnĂci v prvnĂch Ĺ™adách jsou kropeni šampaĹskĂ˝m a z reproduktorĹŻ znĂ Hajpa Hajpa…. A zase Hajpa Hajpaaa… No Ĺ™eknÄ›te sami, pĹ™ipomĂná vám tato situace pĹ™ehlĂdku modernĂch forem elektronickĂ© hudby a kultury tzv. novĂ˝ch mĂ©diĂ, tedy festival Akropolismultimediale? Pokud pozvánĂ na ni pĹ™ijmou nÄ›meÄŤtĂ Modeselektor, pak ani nic jinĂ©ho ÄŤekat nemĹŻĹľete.
KaĹľdĂ˝m rokem v rĹŻznou roÄŤnĂ dobu je Palác Akropolis svÄ›dkem konfrontace modernĂho elektronickĂ©ho audia spolu s video projekcemi pĹ™ednĂch svÄ›tovĂ˝ch, ale i ÄŤeskĂ˝ch mistrĹŻ obou oborĹŻ. Letos byla tato pĹ™ehlĂdka dvoudennĂ a mĂ˝m neštÄ›stĂm bylo, Ĺľe navštĂvit jsem mohl pouze jedinĂ˝ veÄŤer. Pamatuji si ještÄ› stále ĹľivÄ›, jak jsem pĹ™edloni na Akropolismultimediale docházel takĹ™ka kaĹľdĂ˝ den v jednom tĂ˝dnu, kdy byl festival opravdu dlouhĂ˝. A stál za to. Nejinak tomu ale bylo i letos, byĹĄ v trochu sesekanĂ©m enginu, ovšem o nic mĂ©nÄ› bohatĂ©m programu. SobotnĂ veÄŤer patĹ™il nÄ›meckĂ©mu duu Modeselektor a jejich dvornĂm VJĹŻm Pfadfinderei, kterĂ˝ch je celá parta, do Akropole však pĹ™ijeli dva z nich. A nebyli tu poprvĂ©, stejnÄ› jako Modeselektor. Snad jedinou vadu na kráse to mÄ›lo – takĹ™ka stejnĂ˝ hudebnĂ program. Od jejich prvnĂ návštÄ›vy v roce 2007, na Sperm Festivalu, nenahráli žádnou novou desku a tak na svĂ˝ch koncertech stále toÄŤĂ debut Hello Mom a ještÄ› o nÄ›co vĂc Happy Birthday, která stále byla v nÄ›kterĂ˝ch mĂstech hĹŻĹ™e stravitelná, pĹ™eci jen však znamenala pro nÄ› samotnĂ© vÄ›tšà posun ke komerÄŤnÄ›jšĂ, tedy lĂ©pe pĹ™ijĂmanĂ© sfĂ©Ĺ™e. AĹľ letos v dubnu vydajĂ pod nickem Moderat svou dalšà desku a tak přÚtÄ› nám zahrajĂ snad i vĂce novinek.
Na jejich obranu, Modeselektor nejsou ten typ projektu, co si stoupnou za svĂ© laptopy, odehrajĂ svĂ© CD takĹ™ka stejnÄ›, jako kdyby ho pouze strÄŤili do CD mechanik a tu hodinku si tam prostÄ› "odstáli". Drtivá vÄ›tšina skladeb dostala novĂ˝ háv, live pasáže dostávaly dav lidĂ doslova do varu a atmosfĂ©ra se spĂše blĂĹľila rannĂm hodinám pod širĂ˝m nebem nÄ›kde na festivalu, neĹľ Ĺľe by pĹ™ipomĂnala dostavenĂÄŤko hrstky intelektuálĹŻ, kterĂ© zajĂmajĂ trochu jinaÄŤĂ trendy. JenĹľe to jsou Modeselektor a kdo jejich desky zná, těžko mohl oÄŤekávat nÄ›co jinĂ©ho. Gernot Bronsert a Sebastian Szary si s hudebnĂmi škatulkami servĂtky neberou. Na desku vám narvou od jemnĂ©ho IDM pĹ™es klasickĂ˝ trance, electro, hutnĂ© náloĹľe breakĹŻ po techno a ostrĂ˝ grimeovĂ˝ rap vážnÄ› ĂşplnÄ› všechno a neštĂtĂ se i lacinĂ˝ch tucek. V jejich podánĂ umĂ bĂ˝t i ten nejprotivnÄ›jšà kýč zábavnou alternativou. A tak se skuteÄŤnÄ› stalo. V Paláci Akropolis to vĹ™elo, kropilo se šampánÄ›m horkem znavenĂ© taneÄŤnĂky, rytmus kolikrát stoupal k výšinám a drtil svou palebnou sĂlou všechny pĹ™ĂtomnĂ©.
Nic z toho by se moĹľná ani nestalo, kdyby v Paláci Akropolis nebyl takĹ™ka dokonalĂ˝ zvuk. NetušĂm, kterĂ˝ šťastlivec ho nastavoval, ale patřà mu velkĂ© dĂk, Ĺľe se pĹ™esnÄ› strefil do charakteru projektu Modeselektor, kteřà svou hudbou vyĹľadujĂ naprosto detailnĂ seĹ™ĂzenĂ. AĹľ mÄ› napadá, Ĺľe si s sebou nastavenĂ zvuku jednoduše pĹ™ivezli a namontovali ho pĹ™Ămo v sále. Tak to ovšem nefunguje :) NicmĂ©nÄ› basy a vĹŻbec nĂzkĂ© frekvence byly naprosto perfektnĂ a skvÄ›le podpoĹ™ily potenciál mnoha skladeb z dĂlny tohoto projektu, kterĂ˝ si právÄ› na tÄ›chto frekvencĂch zakládá. VĹľdyĹĄ co tvořà stĹ™edy? VÄ›tšinou nÄ›jaká jednoduchá melodie, kterou by na ploše jednĂ© stupnice zvládl i školák prvnĂho stupnÄ›. Basy a beaty dÄ›lajĂ hudbu Modeselektor a já si v Paláci Akropolis uvÄ›domil, Ĺľe jejich CD s albem Happy Birthday si teÄŹ asi delšà dobu uĹľ nepustĂm. Ten zážitek by byl minimálnÄ› poloviÄŤnĂ. DunĂcĂ hutnĂ© breaky a hĹ™mĂcĂ techno rytmy udÄ›laly s atmosfĂ©rou svĂ© a tak i kdyĹľ pĹ™i nÄ›kterĂ˝ch skladbách natahovali kluci jednotlivĂ© pasáže aĹľ do zbláznÄ›nĂ a opakovali je po sobÄ› tak mockrát, Ĺľe jinde by uĹľ lidĂ© jen nechápavÄ› zĂrali, tady chtÄ›li stále vĂc a nemohli se jich, a myslĂm Ĺľe i zvuku, nabaĹľit. Devadesát minut bylo málo.
Modeselektor by mÄ›li rozhodnÄ› na vĂc, neĹľ hodinu a pĹŻl vystoupenĂ, ale nemám jim to za zlĂ©. Byla to klasická dĂ©lka live show, snad se jen moĹľná nemÄ›li zapomenout a hrát aĹľ do ĂşplnĂ©ho moĹľnĂ©ho konce, tedy do desĂti hodin veÄŤer. MÄ›li radÄ›ji skonÄŤit dĹ™Ăv a dát pĹ™Ădavek, protoĹľe toho si u nás lidĂ© cenĂ. Sice pak na Ĺ™adu pĹ™išlo vysvÄ›tlovánĂ, Ĺľe uĹľ je hodnÄ› hodin a hrát se uĹľ nemĹŻĹľe, ale v myslĂch lidĂ to bude tak, Ĺľe odešli bez pĹ™Ădavku a to je pĹ™ece neslušnĂ©. I tak ale stihli odehrát slušnou porci svĂ©ho materiálu. NejvĂce se vÄ›novali svĂ©mu poslednĂmu, jiĹľ dva roky starĂ©mu albu Happy Birthday, z nÄ›hoĹľ zaznÄ›ly všechny zásadnĂ skladby, vÄŤetnÄ› cover verze "Hyper Hyper", kterou si velmi pochvalujĂ i samotnĂ autoĹ™i, tedy Scooter, jenĹľ jĂ zaĹ™adili na svĂ© poslednĂ Best Of. Došlo i na nepĹ™Ămou tvorbu Modeselektor, tĹ™eba na jejich remix skladby "Dull Flame Of Desire" od Bjork, kdy oba dva do hry zapojili i svĂ© hereckĂ© umÄ›nĂ a pobavili diváky pĹ™edstĂránĂm svĂ©ho zpÄ›vu. V nÄ›kolika momentech se dotkli takĂ© svĂ© debutovĂ© desky Hello Mom, tĹ™eba spolu se skladbou "Kill Bill Vol. 4".
Po celou dobu show jim perfektnÄ› sekundovali kluci z Pfadfinderei, kteřà na dvÄ› velkĂ© projekce mĂchali obrázky nejrĹŻznÄ›jšĂho charakteru. A to doslova. NejÄŤastÄ›ji nám ukázali samozĹ™ejmÄ› nejrĹŻznÄ›jšà variace na symbol Modeselektor, tedy tvář opice s chlupama na bradÄ›, která si to v závÄ›ru vystoupenĂ dokonce napochodovala, resp. se z pĂłdia nafoukla ve svĂ© nadĹľivotnĂ velikosti, ale jinak se VJovĂ© nebáli skuteÄŤnÄ› niÄŤeho a tĹ™eba mÄ›, jakoĹľto studentovi geologie, udÄ›lali radost sekvencemi s názornou ukázkou dÄ›litelnosti bĹ™idliÄŤnatĂ˝ch hornin :) Samo sebou zmĂnit a pochválit musĂm takĂ© dokonalou souhru jednotlivĂ˝ch obrazcĹŻ a hrátek s nimi s právÄ› hranou hudbou, pĹ™ipravenĂ© to mÄ›li teda bájeÄŤnÄ›.
Ze tĹ™ech vystoupenĂ Modeselektor v ÄŚesku jsem na nich byl podruhĂ© a musĂm Ĺ™Ăct, Ĺľe byli lepšĂ, neĹľ tehdy. UrÄŤitÄ› to dÄ›lal i ten zvuk a vlastnÄ› i pár novĂ˝ch-starĂ˝ch skladeb, kterĂ© tehdy ještÄ› neexistovaly. A ta myšlenka rannĂch hodin nÄ›kde na festivalu se mi vážnÄ› zamlouvá, takto jsme je ještÄ› nezaĹľili a věřĂm, Ĺľe oni by byli ještÄ› energiÄŤtÄ›jšà a vĂ˝bušnÄ›jšĂ. HlavnÄ› aby doma nezapomnÄ›li ten svĹŻj setup na zvukovĂ© aparatury :) V Paláci Akropolis vytvoĹ™ili parádnĂ atmosfĂ©ru hodnou typicky zabÄ›hnutĂ˝ch klubovek a i kdyĹľ si myslĂm, Ĺľe je znám dobĹ™e, aĹľ takhle moc jsem to neÄŤekal. Klobouk dolĹŻ.
foto: Lenka @ Techno.cz