REPORT
Report z koncertu The Cinematic Orchestra od Myclicka
"Tak nám zase vyprodali Roxy!" chtÄ›lo se ÄŤlovÄ›ku vykĹ™iknout pĹ™i pohledu na odzbrojujĂcĂ ceduli, která byla pĹ™ipevnÄ›na na dveĹ™Ăch tohoto praĹľskĂ©ho klubu. No schválnÄ› – kdy naposledy jste ji tam mohli spatĹ™it? NindĹľovĂ© opÄ›t zaĂştoÄŤili a tentokrát bylo tÄ›ch pĹ™ihlĂĹľejĂcĂch mnohem vĂce, neĹľ v pĹ™ĂpadÄ› Coldcut pĹ™ed mÄ›sĂcem. Ĺ˝e by se tu The Cinematic Orchestra těšili vÄ›tšà popularitÄ›? To urÄŤitÄ› ne! Jen byl lĂstek o sto padesát korun lacinÄ›jšĂ, coĹľ obzvlášť teÄŹ pĹ™ed Vánocemi potěšĂ. KterĂ© vystoupenĂ bylo lepšĂ? A dajĂ se ta dvÄ› uskupenĂ srovnávat? Já si po cestÄ› domĹŻ prozpÄ›voval Coldplay. :)
foto: rav@techno.cz
Malá Akropole, malá Roxy, přÚtÄ› tedy na StrahovÄ›?
VlastnÄ› to aĹľ deska Every Day vyvolala u mÄ› touhu, Ĺľe si tuhle partu musĂm jednou uĹľĂt ĹľivÄ›! Hltal jsem ji pĹ™ed tÄ›mi ÄŤtyĹ™mi lety doslova kaĹľdĂ˝ den... Filmovou muziku mám totiĹľ moc rád a v pĹ™ĂpadÄ› The Cinematic Orchestra je pravdou pravdoucĂ, Ĺľe se pĹ™i poslechu bez filmovĂ©ho pásu zcela obejdete. PĹŻvodnÄ› se u nás mÄ›li objevit pod hlaviÄŤkou projektu Music Infinity v Paláci Akropolis, nakonec dopadlo všechno ĂşplnÄ› jinak a sáhl po nich jinĂ˝ klub i jiná agentura. PĹ™i pohledu, kterĂ˝ se mi naskytl, jen co moje pravá noha opustila chodnĂk DlouhĂ© ulice, jsem pochopil, Ĺľe mĹŻĹľeme bĂ˝t nakonec rádi, Ĺľe se tak stalo. VĹľdyĹĄ koncert v "Akráči" by byl vzhledem k jeho kapacitÄ› pouze pro pár vyvolenĂ˝ch a kdo vĂ, zda by se vĹŻbec zaplatil. Ta fronta, která se vinula od šatny aĹľ ke spodnĂmu baru, však nevÄ›stila v tuhle chvĂli vĹŻbec nic dobrĂ©ho! Co teÄŹ? Postavit se na konec a pĹ™edpokládat, Ĺľe po pĹŻl hodinÄ› s šoupánĂm nohou po centimetrech dozvĂm se nahoĹ™e tu nemilou zprávu, Ĺľe kapacita šatny uĹľ je bohuĹľel vyÄŤerpána? Nic takovĂ©ho! DobrovolnÄ› jsem si zvolil tu horšà variantu... Do tašky s deskami a CDÄŤky jsem nÄ›jakĂ˝m záhadnĂ˝m zpĹŻsobem zvládl ještÄ› nacpat jak mikinu, tak i zimnĂ bundu. TeÄŹ uĹľ jen zbĂ˝valo, abych si našel mĂsto, kde nebudu pĹ™ekážet a ke všemu ještÄ› uvidĂm to, kvĹŻli ÄŤemu jsem vlastnÄ› pĹ™išel. VÄ›ru těžkĂ˝ ořÚek... Kotel byl vzhledem k obrovskĂ© koncentraci fanouškĹŻ TCO zavrhnut okamĹľitÄ› a na balkĂłnÄ› uĹľ to takĂ© slušnÄ› vĹ™elo. V jeden okamĹľik jsem však skoro nahlas podÄ›koval Pánu Bohu. U prvnĂho stoleÄŤku pĹ™ed barem zĹŻstalo snad poslednĂ volnĂ© mĂsto v klubu! Ĺ up tedy s taškou pod stolek a nynĂ jsem mÄ›l (i kdyĹľ pĹ™eci jen z velkĂ© dálky) pĂłdium jako na dlani. Neuvěřitelná klika – Ăşplná rozhledna pro pozorovánĂ.
Změna! DJ už nehraje před lidmi, nýbrž nad lidmi...
V tuto chvĂli se sálem rozlĂ©vala hodnÄ› pĹ™Ăjemná muzika, pĹ™iÄŤemĹľ zdrojem tentokrát nebylo CDÄŤko zcela mimo mĂsu, kterĂ© by pustil zvukaĹ™, jako tomu bylo v pĹ™ĂpadÄ› vystoupenĂ Coldcut... Hudbu tentokrát servĂroval DJ Tall pĹ™Ămo na mĂru aktuálnĂ atmosfĂ©Ĺ™e v klubu. Ĺ˝e vy dole jste žádnĂ©ho DJe na pĂłdiu nevidÄ›li a Ĺľe si vymýšlĂm? Ani náhodou! PĂłdium bylo tak pĹ™ecpáno nástroji a velkĂ˝m mixem pro odposlechy, Ĺľe uĹľ by DJskĂ˝ pult zkrátka nepojalo. MilĂ˝ Stanislav byl umĂstÄ›n na levĂ˝ balkĂłn, tedy do prostoru, kterĂ˝ za normálnĂch okolnostĂ obhospodaĹ™ujĂ pánovĂ© s projekcemi. Nutno podotknout, Ĺľe podmĂnky nemÄ›l právÄ› ideálnĂ. No schválnÄ›, jak by se vám mĂchalo bez lampiÄŤky a bez odposlechu? Na druhou stranu, kdypak si milovnĂk tuÄŤĹákĹŻ zahrál pĹ™ed respektive nad takto pĹ™ecpanou Roxy? A kdyĹľ se tolik poÄŤetnĂ˝ dav vrtĂ do vašich klenotĹŻ, o něž stále peÄŤujete, to uĹľ je paneÄŤku kompenzace. :) Jeho citlivĂ˝ pĹ™Ăstup, vytĹ™ĂbenĂ˝ vkus a takĂ© stylová podobnost byly tĂm nejmocnÄ›jšĂm afrodisiakem pĹ™ed netrpÄ›livÄ› oÄŤekávanĂ˝m koncertem. Tallova spanilá jĂzda pÄ›t minut pĹ™ed pĹŻl devátou náhle utichla a sálem i balkĂłnem se ozĂ˝valo uĹľ pouze štÄ›betánĂ všech tÄ›ch natěšenĂ˝ch a v nÄ›kterĂ˝ch pĹ™Ăpadech i od sedmi ÄŤekajĂcĂch.
"Dámy a pánové - The Cinematic Orchestra. Seznamte se!"
PĹ™esnÄ› v pĹŻl devátĂ© se ze zákulisĂ vyhouplo pÄ›t postav na pĂłdium, kterĂ© bylo ze stropu zalito ostrou palbou pĹ™edevšĂm ÄŤervenĂ˝ch svÄ›tel z baterie osmnácti vĂ˝konnĂ˝ch reflektorĹŻ PAR! MasivnĂ potlesk a hvĂzdot tuhle pÄ›tku pĹ™ivĂtal, muzikanti se po pĂłdiu rozmĂstili podle svĂ©ho technickĂ©ho rideru a tak to v samĂ©m epicentru dÄ›nĂ vypadalo takto: zcela vpravo z pohledu divákĹŻ byl po celĂ© šĂĹ™i pĂłdia umĂstÄ›n mixážnĂ pult, za nĂmĹľ si zvukaĹ™i Petr s Ondrou pĹ™edávali štafetu v hĂ˝bánĂ s jednotlivĂ˝mi korekcemi mixáku, aby muzikantĹŻm hrálo do odposlechĹŻ vše tak, jak si to pĹ™i zvukovĂ© zkoušce přáli. Je nutnĂ© zmĂnit, Ĺľe za celou hodinu a pĹŻl zde neprobÄ›hlo jedinĂ© komunikaÄŤnĂ gesto a tak se zdá, Ĺľe jednotlivĂ ÄŤlenovĂ© byli s tĂmto zvukovĂ˝m servisem plnÄ› spokojeni! Hned vedle tohoto obĹ™Ăho mix pultu mÄ›la svĂ© nádobĂÄŤko, ÄŤĂtajĂcĂ nejrĹŻznÄ›jšà elektronickĂ© mašinky, notebook s jablĂÄŤkem a malou klaviaturu pro ovládánĂ sampleru hlava celĂ©ho projektu - Jason Swinscoe. Zcela vzadu zĹŻstal tradiÄŤnÄ› uvÄ›znÄ›n bubenĂk, jehoĹľ souprava byla vskutku obrovská a pĹ™ed nĂm si vÄ›tšinou mĂsto na bednÄ› oblĂbil kytarista tohoto projektu. TĂm zaruÄŤenÄ› nejvyššĂm ÄŤlenem byl baskytarista Phil France, kterĂ˝ vyfasoval mĂsto vedle bubenĂka, pĹ™iÄŤemĹľ pravou část pĂłdia zabĂralo opravdovĂ© klavĂrnĂ kĹ™Ădlo a to tak, Ĺľe ÄŤernobĂlĂ© klapky tohoto obrovskĂ©ho nástroje byly vidÄ›t jak z pohledu diváka v sále, tak i z balkĂłnu. Jason jednotlivĂ© muzikanty hned na Ăşvod pĹ™edstavil a všichni jsme okamĹľitÄ› vstoupili do toho krásnĂ©ho filmovĂ©ho svÄ›ta!
Filmová muzika bez filmu...
Cestou do Roxy mi vrtala hlavou jedna podstatná vÄ›c... DoprovodĂ snad kapelu nÄ›jakĂ© vybranĂ© filmovĂ© materiály ušitĂ© VJi na mĂru, jako tomu bylo v pĹ™ĂpadÄ› vystoupenĂ jiĹľ zmiĹovanĂ˝ch Coldcut ÄŤi pĹ™ed ÄŤasem u francouzskĂ˝ch Sayag Jazz Machine? BohuĹľel... Plátno zĹŻstalo po celou dobu konánĂ koncertu zahaleno závÄ›sem, na druhou stranu je otázkou, zda by posluchaÄŤe projekce "zbyteÄŤnÄ›" nevytrhovala z vnĂmánĂ jejich prvotĹ™ĂdnĂ hudby. Tohle byl zkrátka netradiÄŤnĂ kinosál bez filmĹŻ, netradiÄŤnĂ kinosál bez sezenĂ. Jen a pouze s filmovou muzikou. A to vydaĹ™enou! UĹľ po prvnĂch pÄ›ti minutách vystoupenĂ se tam dole strhl mohutnĂ˝ ryk, to kdyĹľ publikum bez potĂžà poznalo skladbu All That You Give ze zmiĹovanĂ© desky Every Day, kterou jim pĹ™edevšĂm praĹľskĂ© Rádio 1 uplynulĂ© tĹ™i roky poctivÄ› servĂrovalo. To, co tahle ÄŤtveĹ™ice v prĹŻbÄ›hu svĂ©ho vystoupenĂ neobsáhla se svĂ˝mi nástroji, to vkusnÄ› doplĹoval Jason se samplerem. ZejmĂ©na táhlĂ© dechovĂ© party se takto obešly bez dalšĂch muzikantĹŻ. Kdo mÄ› bavil uĹľ od samĂ©ho začátku, to byl bubenĂk. Takhle na Ăşvod svou aparaturu spĂše paliÄŤkami hladil ÄŤi lechtal, neĹľ aby do nĂ s vervou bušil. KaĹľdĂ© cinknutĂ bylo slyšet i zde nahoĹ™e a radost z poctivĂ© muzikantskĂ© práce ten ÄŤistĂ˝ zvuk násobil. Tempo bylo prozatĂm velmi rozvláčnĂ©, chlapci za zájmem svĂ˝ch posluchaÄŤĹŻ rozhodnÄ› nepospĂchali a tak to bylo prvnĂch dvacet minut jejich produkce spĂše o trpÄ›livosti. Ĺ patnÄ› se dĂ˝chalo, ÄŤĂşrky potu vám pomalu tekly po zádech a ti, co se ke kraji balkĂłnu prostÄ› uĹľ nedostali, ti strávili počáteÄŤnĂ snaĹľenĂ muzikantĹŻ spĂše vtipkovánĂm, vyprávÄ›nĂm bujarĂ˝ch historek ÄŤi nejapnĂ˝mi komentáři, pĹ™iÄŤemĹľ ty šťastlivce s vĂ˝hledem ponÄ›kud vyrušovali.
Hlas hodný pojištěnà aneb nenápadný šikula...
Kde se vzal, tu se vzal, najednou se na pĂłdiu objevil šestĂ˝ muĹľ do poÄŤtu. Málokdo v sále ještÄ› v tu chvĂli tušil, Ĺľe se tenhle snÄ›dĂ˝ pán s pokrĂ˝vkou hlavy stane hlavnĂ hvÄ›zdou veÄŤera. ProzatĂm jen v závÄ›ru právÄ› hrajĂcĂ skladby tĹ™Ămal v rukou efektor, s nĂmĹľ v divokĂ©m zápalu s pĹ™edklony i záklony deformoval jakousi vznikajĂcĂ zpÄ›tnou vazbu, pĹ™iÄŤemĹľ to vypadalo, Ĺľe ho elektrickĂ˝ proud probĂjĂ skrz naskrz. JenĹľe... Hned ve skladbÄ› následujĂcĂ otevĹ™el pusu a naprosto pĹ™irozenÄ› nahradil v Evolution zpÄ›vaÄŤku Fontellu Bass, která tuhle vÄ›c nazpĂvala v originále! Peter Gabriel? Richard Ashcroft? Seal? Ne, od kaĹľdĂ©ho trochu, ale vĹľdyĹĄ on má hlas jako... Jako... A já pĹ™ed sebou ještÄ› hodinu, abych na to pĹ™išel. Pane jo! Ten chlapĂk mÄ›l snad hlasivky ze zlata a já mÄ›l zase po celĂ©m tÄ›le chloupky v pozoru a ještÄ› mÄ› na krku tak zvláštnÄ› šimralo. V prĹŻbÄ›hu veÄŤera navĂc tenhle šikula dokázal, Ĺľe umĂ hrát takĂ© obstojnÄ› na ono klavĂrnĂ kĹ™Ădlo. Zkrátka jeho pĹ™Ătomnost zvedla zážitek z vystoupenĂ tĂ©hle party o nÄ›kolik tĹ™Ăd nahoru! NicmĂ©nÄ›, kdyĹľ by si stĹ™ihl tento pán duet právÄ› s Fontellou Bass, asi uĹľ bych se tetelil blahem. BohuĹľel je tato šedesátiletá dáma pouze hostujĂcĂ zpÄ›vaÄŤkou a myslĂm si, Ĺľe dopĹ™edu nikdo nepĹ™edpokládal, Ĺľe by s tĂmto ansáblem nakonec pĹ™eci jen dorazila. :( DoÄŤkali jsme se takĂ© Man With The Movie Camera, v nĂĹľ ona hravá a pĹ™itom tak primitivnĂ smyÄŤka sama roztahuje ĂşsmÄ›vy od ucha k uchu, nicmĂ©nÄ› v tomto ĹľivĂ©m provedenà šlo jejĂ kouzlo ještÄ› o stupĂnek nahoru. Pak dostal prostor pro dokázánĂ svĂ˝ch kvalit ještÄ› bubenĂk, aby se tentokrát do svĂ˝ch škopkĹŻ uĹľ řádnÄ› opĹ™el a dokázal, kolik rytmickĂ˝ch postupĹŻ na nÄ› umĂ vykouzlit, samozĹ™ejmÄ› za obrovskĂ©ho aplausu a hecovánĂ v sále, probÄ›hla ještÄ› závÄ›reÄŤná pĹ™edstavovaÄŤka celĂ©ho projektu, podÄ›kovánĂ publiku a odchod vlevo do zákulisĂ. Hodinky ukazovaly 21:35.
My chceme pĹ™Ădavek! My chceme pĹ™Ădavek!
"No to si dÄ›laj p*del! Tak to pÄ›knÄ› pos*ali!" ozvaly se zoufalĂ© vĂ˝kĹ™iky vedle mÄ›. Vypadalo to, Ĺľe oba pánovĂ© zase tak ÄŤasto na koncerty do Roxy nechodĂ... UĹľ se stalo tamnĂm koloritem, Ĺľe se konÄŤĂ pĹ™esnÄ› s desátou hodinou a mám takĂ© pocit, Ĺľe jsem zde nezaĹľil kapelu, která by alespoĹ jednou nepĹ™idala. Hooverphonic v roce 2004 dokonce tĹ™ikrát. :) Holt, kdyĹľ nÄ›co chceme, musĂme si o to hezky Ĺ™Ăct a tak se plácalo rukama a pĂskalo, aĹľ se pánovĂ© skuteÄŤnÄ› vrátili. Kytarista teÄŹ vyuĹľil takĂ© španÄ›lku, která jen stále polehávala na futrálu, sympatickĂ˝ zpÄ›vák odhalil svĂ© dalšà pĹ™ednosti a mnÄ› to koneÄŤnÄ› došlo. Náhle to samo sepnulo! Pokud ho nÄ›kdo nÄ›kdy inspiroval, pak to musel nutnÄ› bĂ˝t Chris Martin z Coldplay. StejnÄ› znÄ›lĂ˝ a pĹ™itom mĂrnÄ› Ĺ™ezavĂ˝ hlas a ke všemu tolik bolestnÄ› a nalĂ©havÄ› znÄ›jĂcĂ... NavĂc ta skladba poslednĂ, ta uĹľ byla jako vystĹ™iĹľená z repertoáru Coldplay! PĂsniÄŤka se všĂm všudy, v nĂĹľ mÄ›l hlavnĂ slovo on a jeho piáno a která by automaticky pod širĂ˝m nebem zvedla ruce všech se zapalovaÄŤi nahoru. A mÄ› opravdu mrazilo v tĂ© saunÄ› po celĂ©m tÄ›le. Tohle byla ta pravá tĹ™ešniÄŤka na dort. Tak ještÄ› jedna poklona pĹ™ed fanoušky, kteřà mohutnÄ› aplaudovali, následovalo zamávánĂ a teÄŹ uĹľ bohuĹľel finálnĂ odchod z pĂłdia. Byly dvÄ› minutky po desátĂ©... V tom okamĹľiku jsme všichni v prostoru Roxy zaÄŤali hrát známou hru Ĺ katulata hejbejte se! ZatĂmco v prĹŻbÄ›hu koncertu nikdo nechtÄ›l pĹ™ijĂt o svĂ© vytouĹľenĂ© mĂsteÄŤko a bary zely zcela prázdnotou, nynĂ se u nich zaÄŤaly tvoĹ™it fronty, stejnÄ› jako znovu u šatny, stejnÄ› jako na toalety. Holt kdyĹľ má taková masa lidĂ ve stejnĂ˝ okamĹľik stejnĂ© nápady, nÄ›kde se to projevit musĂ :)
A vĂtÄ›zem se stává...
V pĹŻl jedenáctĂ© jsem prostor, kterĂ˝ uĹľ znám jako svĂ© boty, opustil a věřte nebo ne, ten zpÄ›vák mÄ› inspiroval natolik, Ĺľe jsem si ty Coldplay z desky X&Y sám zaÄŤal cestou domĹŻ prozpÄ›vovat. MĂsto toho, abych si stylovÄ› zpĂval skladby od Cinematic Orchestra, kterĂ˝m svĂ© hlasy zapĹŻjÄŤili Fontella Bass ÄŤi Roots Manuva. V Ăşvodu jsem se sám sebe ptal, zda bylo povedenÄ›jšà vystoupenĂ Coldcut ÄŤi právÄ› TCO. Reakce ostatnĂch byly rozporuplnĂ©. :( Pro mÄ› osobnÄ› byli Coldcut mnohem zábavnÄ›jšà a kromÄ› pastvy pro uši, to byla takĂ© pastva pro oÄŤi se spoustou prvotĹ™ĂdnĂch nápadĹŻ. Cinematic Orchestra nabĂdli pomÄ›rnÄ› komornĂ vystoupenĂ, avšak ona komora byla ponÄ›kud pĹ™ecpána. PřÚtÄ› tedy spĂše pod širĂ˝m nebem neĹľ v saunÄ› prosĂm pÄ›knÄ›! A pokud jsme u tÄ›ch Coldplay... DoÄŤkáme se jich tu ještÄ› nÄ›kdy, nebo mezitĂm zmizĂ kdesi v propadlišti dÄ›jin? Já uĹľ na nÄ› ÄŤekám pomÄ›rnÄ› dlouho. :(